Jedna z nejvíce očekávaných rodinných akcí bývá dovolená. Obvykle. Je to čas, který můžeme všichni dohromady strávit od rána až, no, do rána. Můžeme si společně zajít na procházku, na jídlo, někam si zajet a tak.

Tentokrát jsme společně strávili týden v Caorle v severní části Itálie. Caorle je staré rybářské městečko. Říká se mu malé Benátky a ne nadarmo. Některé staré uličky v centru jsou od pravých Benátek k nerozeznání. I když dnes rybářství už není hlavní způsob obživy obyvatel, přesto každý večer několik rybářských lodí vyráží na moře nalovit čerstvou várku pro místní rybí trh.

Historická podstata městečka je právě to, co na pobytu zde mám nejraději. Ve městě je několik kostelů, muzeum, skoro 1000 let stará věž se zvonicí, fakt úzké historické uličky podobné těm v Benátkách, krásné pláže, aquapark i promenády. A kromě toho výborné jídlo.

Jako příklad bych uvedl prosciutto a zmrzlinu. Zmrzlinu doporučuji kupovat jen v centru a to v jednom ze dvou konkrétních obchůdků. Tu vyráběnou řemeslně. Samozřejmě, že obchodů se zmrzlinou je zde více, ale proč bych si kupoval zmrzlinu některé z globálních značek nebo noname zmrzlinu z automatu či samoobsluhy, když za stejnou cenu (2€ v roce 2024) dostanu opravdovou řemeslnou lahůdku.

Tolik z letošní návštěvy Caorle. Už se těším na další. A ještě pár fotek:

#inspirace #cestování #Itálie
Okolí zvonice:

Pohledy z výšky mám velmi rád.
Tohle je cvaknuté z rozhledny Sonnenturm v Rakousku. Odpočívadlo na dálnici A2. Město v pozadí se jmenuje Bad Sankt Leonhard.

#cestování #Rakousko

Nedávno jsem se nakrátko podíval do obce #Srní. Je to malá šumavská vesnička. Je tady pár domků a velký hotel, ve kterém je hodně důchodců. Hlavně německých.
Ubytování je fajn, hezké a čisté pokoje. Obsluha v restauraci příjemná.
V samotné vesnici je klid a pořádek.
Pro rekreaci je to ideální.

Na návsi stojí kostelík. Normálně je uzavřen, ale měl jsem štěstí a zrovna když jsem odcházel od jeho vrat, tak přicházel nějaký pán a nabídl mi, že otevře a nechá mě nahlédnout dovnitř.
Dokonce mi odemkl i kovovou mříž a tak jsem mohl udělal pár fotek.
Stejně jako vesnice i ten kostelík je malý. Ale je upravený a čistý. A má dvě tváře, uvidíte na poslední fotce.

#cestování #historie #dědictví #výlet

Tak víkend už pomaličku končí.
V průběhu těch dvou dnů jsme zvládli posekat trávu, vyčistit bazén a mnoho takových těch činností, na které přes týden není čas.
Jako bonus se podělím ještě s opraveným zahradním nábytkem. Ty židle nejsou moc staré, ale postupně se začali rozpadat. Takové to, že se posadíte a židle pod vámi povolí.
Řešením se zdá být výměna šroubů / kolíků, které se časem při používání ohýbají. Původní ohnuté šrouby jsou položené vedle plastové krabičky.
Nahradil jsem je běžnými šrouby, ale po otestování vidím,že je to jen dočasné řešení. Budu muset sehnat šrouby alespoň 6x40 mm a pokud možno tak z tvrdšího materiálu. Ty běžné šrouby z krabičky na obrázku se ohýbají také.

#renovace #zahrada

Ano, zatahují nás do války. Čím dál tím hlouběji a rychleji.
Volte s rozumem a dejte jasné NE válce. Jinak se #historie bude opakovat. Jenže tentokrát nebudeme stát na straně vítězů.

#chcimír #dezolát #DoVlastníchRukou

Včera se mi povedl husarský kousek. Dostal jsem se do interiéru náměšťského kostela. Fakt! Nepovedlo se mi to snad desítky let, až v sobotu. To, že jsou mříže otevřené pro mě bylo tak nečekané, že jsem udělal jen pár rychlých výcvaků.

Na vysvětlenou: po mnoho let byl kostel uzavřen za kovanou mříží. Přístup byl pouze v době mše. To jsem tam ale nikdy nešel, protože jsem nechtěl rušit v době pobožností. No, snad bude otevřený častěji.

#NáměšťNadOslavou #historie

Včerejší příchod bouřky do Domažlic. Nakonec se objevila krásná dvojitá duha.

#Domažlice #příroda

A ráno po bouřce: